Procenta se mění i bez přidání vody
Při ohřátí bez přidání vlhkosti klesá relativní vlhkost, přestože vodní pára nezmizela. Při ochlazení naopak roste až k nasycení. Proto samo procento relativní vlhkosti nestačí k porovnání vody v zimním a letním sání; potřebujete i teplotu a tlak.
Bilance před a za kompresorem
Vzduch při kompresi změní objem i teplotu. Odečíst prostě g/m³ na sání od g/m³ v tlakovém rozvodu by znamenalo porovnat různou hmotnost vzduchu. Pro výpočet kondenzátu použijte konzistentní bázi suchého vzduchu a zohledněte vodu zbývající ve výstupním plynu.
Co si ověřit v praxi
- K relativní vlhkosti vždy připojte teplotu a tlak.
- U g/m³ napište, zda jde o provozní nebo referenční objem.
- Pro riziko kondenzace sledujte rosný bod při správném tlaku.
Modelový příklad
Dva provozy mají na sání relativní vlhkost 60 %, jeden při 10 °C a druhý při 30 °C. Nejde o stejné množství vodní páry. Teplejší vzduch při těchto podmínkách přináší na jednotku nasátého objemu více vody a může více zatížit dochlazování i sušení.
Na co si dát pozor
- Považovat ohřev vzduchu za odstranění vody.
- Porovnávat jen procenta bez teploty.
- Zaměňovat g/m³ a g/kg suchého vzduchu.
Proč je v létě více kondenzátu?
Teplý vlhký vzduch často přináší do systému více vody než studené sání. Kolik jí skutečně zkondenzuje, závisí i na průtoku, tlaku a teplotě po chlazení. Odvaděče se proto nemají navrhovat jen podle zimního pozorování.