Jednoduchý vztah s důležitým důsledkem
Absolutní tlak = přetlak + místní atmosférický tlak. Atmosférický tlak není vždy přesně 1 bar; mění se s nadmořskou výškou a počasím. Otevřená nádoba má nulový přetlak, ale není v ní vakuum. Písmeno „e“ v bar(e) rovněž zpravidla označuje tlak vůči atmosféře.
Rozdíl tlaků a poměr tlaků
Při odečtení dvou přetlaků vůči stejné atmosféře získáte stejný rozdíl jako z absolutních tlaků. U poměru to neplatí. Právě poměr absolutních tlaků vstupuje do přepočtu objemů a do fyziky komprese. Při zadávání kalkulačky proto sledujte popis pole.
Co si ověřit v praxi
- Ke každému tlaku uveďte, zda jde o přetlak, absolutní tlak nebo rozdíl.
- Místní atmosférický tlak použijte tam, kde má nadmořská výška význam.
- U snímačů zkontrolujte typ měření, nejen rozsah a jednotku.
Modelový příklad
Při atmosférickém tlaku 1,00 bar(a) znamená 7 bar(g) absolutní tlak 8 bar(a). Pokles z 8 na 7 bar(g) je rozdíl 1 bar, ale poměr absolutních tlaků je 9/8, nikoli 8/7.
Na co si dát pozor
- Dosazení přetlaku do vztahu pV = mRT.
- Přičítání atmosférického tlaku k tlakové ztrátě.
- Považování údaje 0 bar(g) za nepřítomnost vzduchu.
Je bar(a) jiná jednotka než bar(g)?
Velikost jednoho baru je stejná. Liší se nulový bod měření. Převod bar na kPa tedy sám o sobě nezmění přetlak na absolutní tlak.